Léto je prostě super!
Slunce svítí, brzo se rozednívá a pozdě stmívá, takže máte o dost větší prostor ke spálení než třeba na jaře.
Když už je to ve vyhřátém městě k nevydržení a klouzačky na hřištích upalují děti zaživa, je asi jediné možné řešení.
Jede se k vodě!
A je úplně jedno, jestli je to rybník nebo koupaliště. Voda je všude mokrá a do uší leze úplně stejně.
Jo, kde jsou ty časy, kdy si člověk vzal plavky, sbalil ručník a vyrazil…
Když má člověk děti, stává se i z obyčejného koupání adrenalinová jízda.
Jakmile zabalíte snad vše kromě digestoře a náhradních šroubů od botníku, můžete vyrazit.
Samozřejmě je potřeba minimálně dvakrát odejít z domu a za pět minut se vrátit, protože nejmenší část výpravy potřebuje na záchod, na což jste se jich předtím ptali nejmíň dvacetkrát.
Logistická etapa výletu je má oblíbená.
Zatímco vy táhnete na zádech, v rukách a zubech polovinu bytu, dítě neúprosně trvá na tom, že pojede obalené plovacím kruhem ve tvaru plameňáka.
Do tramvaje? Boží.
Jakmile si vás vyfotí všichni turisti, můžete se vesele vydat vstříc eskalátorům. Ty jsou kouzelné v tom, že jezdí pořád. Pořád! A vy taky…
O další hodinu později konečně nasednete do autobusu, který vás má vyplivnout v cílové destinaci. Nejpozději dvě minuty po vyjetí ze zastávky začne dítě měnit barvy a kňučet, že ho bolí bříško. Během toho, co zoufale hledáte igelitový pytlík a sypete si do tašky křupky, protože jiný sáček prostě není, máte dostatek času na to si nadávat do všeho možného, že jste na ten kinedryl už zase zapomněli.
S jednou zastávkou na čůrání a dvěma hysterickými záchvaty (rodič – dítě 1:1) nakonec dorazíte k vodě. Sláva! Hurá! Máte vyhráno a dokonce vás dorazil stejný počet, ve kterém jste před šesti hodinami odešli z domova…
Takže teď už se můžete pohodlně rozvalit na deku od křupek, mezi všechny ty ovocné kapsičky a transformery, namazat dítě montážní pěnou s faktorem padesát a přemýšlet, proč vaše plavky leží doma na stole.
Hned vedle kinedrylu…
Líbí se vám článek? Sdílejte jej s přáteli
